Aktuality‎ > ‎

Útok na aleje z OŽP MHMP

přidáno: 6. 12. 2013 8:35, autor: Zita Kazdová   [ aktualizováno 22. 12. 2013 7:20 ]
Nová ředitelka OŽP MHMP Ing. Miláčková nejenže nesplnila naše naděje po odvolání Ing. Pavlíka, ale naopak vyvíjí aktivity k tomu, aby prvostupňové orgány ochrany přírody a správci zeleně obcházeli správní řízení o povolení kácení dřevin - konkrétně alejí.

Je to velmi velmi nebezpečný precedens schopný rychlého šíření, který má občany (o.s.) připravit o účast v řízeních, znemožnit ukládání náhradní výsadby, soudní ochranu (i když dosud fungující jen teoreticky) atd.

V metodickém působení MŽP - i když je celkově naprosto v rozkladu - v tomto bodě svitá určitá naděje.  
Proto se STROM připojil k aktivitě přátel ze:

4 – občanská, o.s.

Občané postižení Severojižní magistrálou, o.s.

Pankrácká společnost, o.s.

Občanská iniciativa Pankráce, o.s.

Tilia Thákurova, o.s.

a poslal výzvu Ing. Jiřímu Klápště, řediteli odboru obecné ochrany přírody a krajiny, na vědomí Ing. Jiřímu Jouzovi, náměstkovi primátora hl. m. Prahy a Ing. Veronice Miláčkové, Ph.D., ředitelce odboru životního prostředí MHMP.

Každý další občan či sdružení, kteří se k výzvě připojí, znamenají větší šanci pro aleje!!!

Text výzvy:

Ministerstvo životního prostředí
odbor obecné ochrany přírody a krajiny
Ing. Jiří Klápště, ředitel odboru

Na vědomí:
náměstek primátora hl. m. Prahy
Ing. Jiří Jouza

Magistrát hlavního města Prahy
odbor životního prostředí
Ing. Veronika Miláčková, Ph.D., ředitelka odboru

Praha 25. listopadu 2013

Výzva k okamžitému metodickému vedení Magistrátu hl. m. Prahy a dalších orgánů ochrany přírody k zajištění náležité právní ochrany stromořadí

Vážený pane řediteli,

obracíme se na Vás s naléhavou výzvou k okamžitému metodickému zásahu vůči Magistrátu hlavního města Prahy a metodickému vedení všech orgánů ochrany přírody k zajištění náležité právní ochrany stromořadí.

Ministerstvo životního prostředí při přijetí nové vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení opakovaně deklarovalo, že oslabení ochrany některých dřevin, významně kritizované nevládními organizacemi i mnohými odborníky, tedy opuštění povolování kácen dřevin v zahradách, je vyvažováno zvýšenou ochranou stromořadí jako z celospolečenského hlediska mnohem významnější součásti veřejné zeleně. V metodickém doporučení k nové vyhlášce, které Váš odbor vydal ve Věstníku MŽP 8/2013, se v bodě II. a) výslovně uvádí, že „ke kácení stromořadí i ke kácení jednotlivých stromů, které jsou součástí stromořadí, je třeba povolení OOP, a to bez ohledu na obvod kmene ve výčetní výšce“.

S o to větším znepokojením jsme se v aktuálním rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy (dále též „MHMP“) ze dne 12. 11. 2013 (v příloze) dočetli právní názor, že „i kácení rozsáhlé aleje“ by mohlo proběhnout mimo správní řízení o žádosti o povolení kácení jako tzv. obnova porostů na pouhé předchozí oznámení podle § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Uvedené rozhodnutí MHMP se opírá o jeden rozsudek Nejvyššího správního soudu (č.j. 5 As 53/2011 – 109 ze dne 31. 8. 2012), který se však, jako každý rozsudek, týkal jedné konkrétní, velmi specifické situace, v níž soud uznal, že podle jeho názoru bylo možné ust. § 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny použít (šlo o alej v prostředí nemovité kulturní památky, přičemž záměr její plné celkové obnovy byl odborně posouzen v samostatném správním řízení před orgánem státní památkové péče; za této situace uznal soud, že po získání pravomocného rozhodnutí orgánu státní památkové péče postačilo pouhé následné oznámení orgánu ochrany přírody, který navíc měl možnost oznámené kácení pozastavit, omezit nebo zakázat).

Již před přijetím nové vyhlášky posilující ochranu stromořadí byla dlouholetá výkladová a aplikační praxe taková, že stromořadí není porostem (což odpovídá i běžnému laickému chápání slova „porost“ - ostatně, s tím koresponduje i zavedení pojmu „zapojené porosty dřevin“ v nové vyhlášce), že pojem „porost“ byl převzat z lesního práva a na ochranu dřevin rostoucích mimo les (kde je předmětem ochrany každý jednotlivý strom) je aplikovatelný jen výjimečně. Ke kácení jednotlivých stromů ve stromořadí, a tím spíše celých stromořadí, proto vždy bylo vyžadováno povolení ke kácení. Ostatně celá tradiční právní ochrana dřevin rostoucích mimo les je postavena na principu ochrany každé jednotlivé dřeviny před poškozováním a ničením a principu povolování jejich kácení ve správním řízení, z nějž jsou připuštěny zákonem určité výjimky.

Právě správní řízení o žádosti o povolení kácení je (i podle soudní judikatury) nejvhodnějším právním rámcem pro objektivní a přezkoumatelné vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin a provedení správní úvahy o závažnosti důvodů pro povolení jejich kácení.

Pouze v rozhodnutí o povolení kácení je možné právně závazným a vynutitelným způsobem uložit povinnost provedení náhradní výsadby ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé kácením dřevin.

Ve správním řízení se naplňuje účast občanů na ochraně přírody, garantovaná zákonem (srov. § 70 zákona č. 114/1992 Sb.), ve správním řízení mohou jako účastníci vedle občanských sdružení uplatňovat svá práva i další dotčené osoby, např. vlastníci sousedních nemovitostí.

Režim kácení dřevin na pouhé předchozí oznámení je chápán jako výjimka z povolovacího principu a jeho fungování v praxi vždy přinášelo velké problémy. Orgán ochrany přírody má pouhých 15 dnů na pozastavení, omezení či zákaz oznámeného kácení (proto by tyto záměry neměly vyžadovat složité odborné posouzení, což záměry obnovy alejí nepochybně vyžadují), nelze uložit náhradní výsadbu, veřejnost nemá právo podílet se na rozhodování atd. Tyto kritické výhrady k oznamovacímu režimu vedly mj. k tzv. alejové novele zákona o ochraně přírody a krajiny (s účinností od 1. 12. 2009), kdy z oznamovacího režimu bylo do režimu povolování ve správním řízení přesunuto kácení dřevin u silnic a železničních drah.

Vzhledem ke všemu výše uvedenému by bylo nepřijatelným a zcela zásadním snížením dlouholeté úrovně právní ochrany dřevin rostoucích mimo les, a zvláště stromořadí, pokud by zavádějící výklad jednoho soudního rozhodnutí v konkrétní specifické situaci měl vést k tomu, že zejména správci veřejné zeleně a některé orgány ochrany přírody nebudou ke kácení dřevin ve stromořadí opatřovat povolení ke kácení. Již v tuto chvíli se na nás obracejí pracovníci samotných orgánů ochrany přírody a krajiny zásadně kritizující a odmítající tento zavádějící výklad, způsobující významné oslabení jejich pravomocí ve vztahu k záměrům kácení stromořadí.

V demokratické společnosti je možná ještě závažnějším rozměrem problému znemožnění účasti občanů na ochraně přírody upřením postavení účastníka řízení jejich občanským sdružením. Takové snížení dlouholetého standardu účasti veřejnosti na ochraně dřevin a přírody by nás nutilo hledat ochranu soudní cestou a všemi dalšími vhodnými formami.

Podle našich informací bohužel existuje reálné riziko, že citované rozhodnutí MHMP není ojedinělý exces z dlouholeté aplikační praxe, ale tento návod, jak obcházet nutnost získat ke kácení pravomocné povolení pod příslibem jakési „obnovy“ (právně nevymahatelné), by se mohl mezi vlastníky a správce zeleně rychle rozšířit.

Žádáme proto Ministerstvo životního prostředí o urychlený metodický zásah.

Za co nejvčasnější vyrozumění o učiněných opatřeních předem děkujeme.


ODPOVĚĎ MŽP_PROSINEC 2013

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, info@mzp.cz

ODESÍLATEL:

Ing. Jiří Klápště

ředitel odboru obecné ochrany 

přírody a krajiny

Ministerstvo životního prostředí

Vršovická 1442/65

100 10 Prah 10

ADRESÁT:

Vážená paní

MUDr. Zita Kazdová

Újezdský strom o.s.

Čenovická 2145

190 16 Praha 9


Vyřizuje: T.Staněk

tel: 267 122 042

e-mail: tomas.stanek@mzp.cz

V Praze dne 17. prosince  2013

Č.j.: 89240/ENV/136394/610/13

Věc:  Výzva k okamžitému metodickému vedení  Magistrátu hl. m. Prahy a dalších  orgánů ochrany přírody


Vážený paní doktorko,

dne  9.  prosince  2013  jsem  obdržel  Vaši  naléhavou  výzvu,  kterou  jste  mi  zaslala 

jménem   Vašeho   občanského   sdružení   Újezdský   strom,   ve   které   vyzýváte 

Ministerstvo   životního   prostředí   k zajištění   náležité   právní   ochrany   stromořadí 

prostřednictvím  metodického  vedení  příslušných  orgánů  státní  správy  ochrany 

přírody. Konkrétně vyjadřujete znepokojení nad aktuálním rozhodnutím Magistrátu hl. 

m.   Prahy   ze   dne   12.11.      2013   (S-MHMP-905611/2013/OZP-V-634/R-137/Kr). 

Zmíněné  rozhodnutí  se  opírá,  jak  uvádíte,  o  jeden  rozsudek  Nejvyššího  správního 

soudu (č.j. 5 As 53/2011 – 109 ze dne 31.8. 2012), v jehož odůvodnění je vyjádřen 

právní názor, že i kácení rozsáhlé aleje by mohlo proběhnout mimo správní řízení o 

povolování kácení jako tzv. obnova porostů na pouhé předchozí oznámení podle § 8 

odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon“). 

Souhlasím s Vámi, že jedním z důvodů, které vedly Ministerstvo životního prostředí 

k přijetí nové vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, 

bylo  zvýšit  ochranu  stromořadí,  jako  velmi  významné  součásti  veřejné  zeleně.  Ve 

vztahu  k této  vyhlášce  byla  možná  aplikace  nové  právní  úpravy  náležitě  popsána 

v Metodickém doporučení MŽP vydaném ve Věstníku MŽP č. 8/2013. S cílem zajistit 

celospolečenský zájem na zvýšené ochraně stromořadí přistoupilo MŽP následně ke 

zpracování  obdobného  metodického  doporučení  i  ve  vztahu  k aplikaci  §  8  odst.  2 

zákona,   konkrétně   té   jeho   části,   zabývající   se   pěstebními   důvody   kácení, 

prováděnými  pouze  na  oznámení  příslušnému  orgánu  ochrany,  mezi  které  se  řadí 

obnova  porostů  i  jejich  výchovné  probírky.  Důležitou  součástí  připravovaného 

metodického  doporučení  by  se  měly  mj.  stát  i  definice  porostu,  která  by  vyloučila 

možnost,  aby  za  něj  byla  považována  např.  stromořadí,  ale  i  rozptýlená  parková 

a hřbitovní   zeleň.   Vzhledem   k tomu,   že   aplikaci   Vámi   popisovaného   výkladu 

rozsudku  Nejvyššího  správního  soudu  považujeme  za  velmi  problematickou  a 

s vědomím  nutnosti  zajistit  odpovídající  úroveň  ochrany  veřejné  zeleně  zejména 

2/2

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, info@mzp.cz

v intravilánech    obcí,    počítáme    s vydáním    metodického    doporučení    a    jeho 

publikováním ve Věstníku MŽP.

Ve  vztahu  k  uvedenému  rozsudku  Nejvyššího  správního  soudu  Vám  sděluji,  že  se 

zcela ztotožňuji s Vaším závěrem, že tento judikát se týkal velmi specifické situace 

kácení  stromořadí,  které  je  zároveň  kulturní  památkou,  a  kdy  záměr  obnovy  byl 

odborně posouzen orgánem státní památkové péče v samostatném správním řízení. 

Rozsudek  se  nijak  nezabývá  obsahem  pojmu  „porost“  užívaným  v zákoně  i  ve 

vyhlášce  č.  189/2013  Sb.  Podle  našeho  názoru  nelze  z tohoto  rozsudku  dovodit 

obecný závěr, že jakákoliv obnova stromořadí podléhá pouze oznamovací povinnosti 

podle  §  8  odst.  2  zákona.  S odkazem  na  výše  uvedené  učiní  MŽP  všechny 

metodické  kroky,  aby  nedošlo  k popření  dosavadní  aplikace  předpisů  upravujících 

ochranu  stromořadí.  Upozorňuji  však,  že  toto  může  MŽP  učinit  pouze  v obecné 

rovině   (tj.   prostřednictvím   metodiky),   nemůže   však   zasahovat   do   průběhu 

konkrétního správního řízení vedeného orgánem ochrany přírody nižšího stupně.

S pozdravem







Comments