Aktuality‎ > ‎

Záznam druhého setkání s Petrou Kolínskou nad novým Metropolitním plánem

přidáno: 15. 8. 2016 5:37, autor: Zita Kazdová   [ aktualizováno 3. 10. 2016 23:51 ]
Ve středu 10.8.2016 jsem se jako zástupce spolku Újezdský STROM zúčastnila 2. besedy nad Metropolitním plánem v Knihovně Václava Havla v Ostrovní 13. Tři letní besedy zorganizovala a moderuje Arnika, s hosty nepovolanějšími: paní Petrou Kolínskou ( Trojkoalice/SZ), náměstkyní primátorky, do jejíž gesce Metropolitní plán spadá, a se zástupci IPRu - zpracovatele plánu. Zadavatelem Metropolitního plánu je Hl.m.Praha v r. 2013, za primátora Hudečka ( TOP09, nyní nezávislý). Nahrávka bude výhledově k dispozici i na webu Arniky společně s fotogalerií, doplníme odkaz. Stručný záznam diskuse, zaznamenaný Arnikou, uvádíme níže:

Janoušek – SOIP Pankrác
        - nedostatky souč. ÚP, jaké úvahy vedly k současné struktuře MPP, jaká je transformace od starého k novému, koncepční úvaha, hl. motiv
IPR: existuje tlak na kvalitu veř. prostranství, ulic, parků etc. -> to je zákl. věc MPP – půdorys veř. 1) prostranství, které utvářejí strukturu města; 2) výšková regulace – ve stávajícím plánu byla nedostatečná; 3) zavedení pojmu a systému lokalit, odlišení lokálních specifik

Gebert / Bubenečská beseda
        - v minulém ÚP byla změna ÚP, bude i v MPP – dávala variabilitu území, bude tedy i v MPP?
IPR: jedná se o zákonnou možnost obce; MPP naznačuje čáru zastavitelného území, pokud bude docházet ke změně, odrazí se to v této čáře, a to i v případě změny výškové hladiny, změna bude identifikovatelná i v lokalitě, proces změny bude jednoznačně viditelný
změnu ÚP lze pořídit pouze v případě, že nemění koncepci ÚP (říká stavební zákon)

Rejchrtová / 4občanská
        - minule požadavek na znovuzavedení funkčního využití ploch, jak v tomto směru pokročili?
IPR: pracujeme s pojmem využití lokalit, využití bude v konkrétních lokalitách zúženo – např. v zastavitelné lokalitě může být vyjmut urč. typ zástavby
        Rejchrtová: tj. bude to na základě našeho požadavku?
IPR: ano

Janoušek: co je tedy koncepce MPP?
Kolínská: stav. zákon mluví o koncepci sídelního útvaru (města), nikoli o koncepci ÚP -> doporučuji formulovat koncepci rozvoje hl. m. Prahy, nikoli MPP

Švábová: MPP nereflektuje dostatečně památkovou rezervaci Prahy, funguje velmi mechanicky, soustředit se i na prostorovou kompozici pam. rezervace, MPP by se měl památkové rezervaci více věnovat
        IPR: MPP neruší památkovou ochranu, lokality jsou stabilizované, za chráněným středem jsou brownfields, kt. jsou otevřené, ale stojí mimo
        Kolínská: krycí listy jsou dobrý nástroj pro strukturování ÚP, zároveň jsou ale málo podrobné a málo reflektující jedinečnost lokalit -> lokality zasluhují podrobnější popis pro změny území

Vích: velká část ÚP je ve slovní prezentaci -> neorientuji se v pojmech struktura/charakter; nevidím rozdíl v používání v rámci ÚP, charakteristiku lokality nenacházím v krycích listech
        Kolínská: nevím, do příště se naučím
        Křivohlávek: ÚP je právní dokument, ve kterém každá věc potřebuje konkrétní právní formulaci
        IPR: v MPP charakter definován jako soubor všech vlastností lokality, struktura definována jako jedna z vlastností; = struktura fyzická struktura, charakter představuje širší soubor vlastností
Meisner: MPP jazykově měkký; princip návrat ke středu, intensifkace – kde to najdu? + našel jsem velmi málo info k techn. infrastruktuře, využití vody + čištění&recyklace – najdu tam k tomu někde víc?
        IPR: návrat ke středu – jeden ze zákl. principů MPP, čl. 23, závazná část MPP; intensifikace – čl. 24 tamtéž; + techn. infrastruktura -> věnuje se celá část MPP, odkanalizování směřuje na úst. čistírnu odp. vod

Chylík: IPR kromě MPP dělá řadu studií, jedna z nich se týkala oteplování města v souvislosti se zel. plochami; dělal jsem si porovnání s MPP -> nechápu dvojznačnost, IPR ve studii říká, že rozvoj by měl směřovat k zazeleňování, v návrhu MPP ale někt. plochy takto zachyceny nejsou
        IPR: MPP přináší novou metodiku, definuje konkrétní pojmy, někt. plochy ale v definicích nejsou a spadají do kategorie veřejných prostor, kt. jsou šedě, neznamená to ale jejich vybetonování

Chylík/Zel. Břevnov: problém je v koncepčnosti, která měla směřovat k zeleni
Křivohlávek: existuje nějaká úvaha, která to sečte a porovná navýšení či snížení zelených ploch?
IPR: tato úvaha teď moc udělat nelze, někde to je + někde –

Čihák/Michle: jsou ale i případy, že i ve stabilizovaném území se nahrazují parkové plochy rozvojovým územím; rozvojové území se zastaví – bez parků a zeleně vyjma stromů podél ulic, není nahrazeno
IPR: zastavitelnost není vždy 100%, v MPP je více mechanismů, kt. definují míru zastavitelnosti

Publikum: Zvážil IPR možnost, že by rozvojová území jako Bubny, mohly být zelené?
Křivohlávek: dokážete přiblížit způsob, jak se budou rozpracovávat rozvojové lokality?
IPR: MPP vychází i z předchozích plánů, není prvním dokumentem, lokality samy zelené nejsou

Publikum: mělo by se ale reflektovat i to, že existuje oteplování a město tomu přizpůsobovat
IPR: ochlazování města bylo prosazováno i v minulosti

Kolínská: Jak jste přišli na procenta parků v území (např. Bubny – 15%) + koncepce plánu – čl. 30 krajina ve městě: MPP parkové plochy mezi sebou propojuje a zvyšuje jejich účinek -> můžete ukázat názorně?
IPR: město rozvojové plochy potřebuje; 2 varianty – uvolníme rozvojové plochy k rozumné výstavbě uvnitř, anebo začneme zastavovat okolní krajinu; snažili jsme se zohlednit a proto identifikujeme trans. plochy města; k číslům – odvozena ze stávající zástavby a praž. struktur, transformační a rozv. plochy se „učí“ od těch rozvojových, udělali jsme si na to analýzu, na jejich základě jsme čísla v krycích listech navrhovali

Křivohlávek: od čeho tedy odvozeny Bubny jako příklad?
IPR: Odvozeno od blok. struktur okolních čtvrtí; ke čl. 30 -> jde i o PSP, které zavádějí výstavbu stromořadí v ulicích, v makroměřítku plánu navrhuje parkové plochy, jednotlivé zelené propojené je na úrovni reg. plánu

Štyler/P11: umím dobře napsat žalobu k MPP; MPP dílem p. Kouckého, kterému vedli ruku developeři => ptám se na praxi, jaké jste udělali plány/stavby + 2) jasná definice zastavitelného/nezastavitelnéh
o území + konkrétní jméno toho, kdo zvedl výškovou regulaci na Chodově; + vysvětlení 2 x 4 =6 (využití území); + dotaz na izolační zeleň
IPR: osočovat nás z nekvalifikace je nefér, Koucký tu není, nemůže se tedy bránit, MPP podléhá autorizaci, kt. Koucký má – kdyžtak tedy dotazy na něj
        - zastavitelné/nezastavitelné území v nestavebních plochách – to už nestíhám
        - 2 x 4 = 6; je to nadsázka, netřeba komentovat

Štyler: MPP není schopen definovat izolační zeleň
Kolínská: k příkladu P11 (Opatov) - jsme téměř na periferii sídlištní zástavby, když se vrátíme k Bubnům, definice ploch je naprosto stejná – jak to, že se tedy učí od okolních lokalit?
IPR: lokality mají nastavený typ struktury; jedná se o stejný typ struktury – blízkost metra + parků

Publikum: IPR pracuje jistě nejlépe jak může, ale je to mimo realitu – má Kolínská vymyšlený způsob, kdyžt tak bude?
Kolínská: pokud se se zpracovatelem nedomluvíme na odpovídajícím vypracování, budu vyměněna buď já nebo zpracovatel

Mraky dotazů nestihly být uplatněny a zodpovězeny, mezi jinými i dotaz můj na koeficienty zastavěnosti v našich "zahradních městech"  Újezd nad Lesy a Klánovice.
Je to napínavé...třetí a (zatím) poslední setkání bude ve středu 14.9.2016 od 17h opět v KHV.
Tématu se budeme dále věnovat. Totéž doporučuji všem spolkům a aktivním občanům, jimž leží na srdci veřejný prostor a udržitelný rozvoj vlastní lokality.
ZK, 15.8.2016

informace a dokumenty na webu Arniky:  http://arnika.org/praha

Comments