11.7.2013

Vážení přátelé,

pro vás, kteří se hned tak nevzdáváte a nehodláte opustit své stromy,  v příloze na konci stránky najdete  příkladně zpracovaný podnět ombudsmanovi se žádostí o podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení „chalupovy vyhlášky“.

Pokud vás inspiruje k vlastní tvorbě, obraťte se prosím dopisem na adresu:

JUDr. Pavel Varvařovský

Veřejný ochránce práv
Údolní 39
602 00 Brno

nebo datovkou na ID: jz5adky

Zpracovatel podání (Občanské sdružení 4-občanská) nabízí možnost připojit se k tomuto hotovému podání svým stanoviskem. Nejjednodušší cesta je napsat v mailu pár svých slov, odkázat se na podnět, který dáte do přílohy a vše odeslat na podatelnu úřadu ombudsmana podatelnaochrance.cz

Navržený text mailu:

Vážený pane doktore,

připojuji se k podnětu 4-občanské o.s., který byl odeslán do datové schránky Veřejného ochránce práv dne 9.7.2013, a který přikládám do přílohy tohoto dopisu.

Prosím Vás o neprodlené podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení Vyhlášky Ministerstva životního prostředí ze dne 27. června 2013 publikovaná pod č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení nabývající účinnosti dnem 15. července 2013.

Děkuji, s pozdravem

jméno, bydliště ( např. Praha 9)

Máte-li zkušenost s ochranou přírody či konkrétně stromů, bylo by vhodné ji krátce zmínit, případně doplnit svůj názor na konání a odborný úpadek MŽP od r.2010 ( ministři Drobil a Chalupa).

Prosím vás, abyste pro své stromy tuto službu udělali.

Děkuju vám
Zita Kazdová

PS: ještě předtím, než k nám doputoval podnět od přátel z Prahy 4,

Újezdský STROM už vlastní podnět ombudsmanovi odeslal

4.7.2013

Jak vešlo zlo do Středozemě v Tolkienově mýtu o Prstenu? Vykácením a vyvrácením starých stromů…

Ve čtvrtek 4.7. 2013 vyšla ve sbírce zákonů Chalupova „Vyhláška o ochraně dřevin a povolování jejich kácení“, její znění najdete v příloze této neradostné stránky. Platit bude od 15.7.2013. Ministr Likvidátor životního prostředí nezohlednil připomínky odborné veřejnosti, občanských a neziskových organizací, ani připomínky osvícené státní správy či samosprávy. Nerespektoval ani Legislativní radu vlády (poradní orgán vlády v oblasti její legislativní činnosti viz http://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/legislativni-rada-vlady-25264/ ) která Vyhlášku v červnu nedoporučila ke schválení – text připomínek viz níže. Svůj legislativní paskvil ministr v demisi prosadil, podepsal a poroučí se z ministerstva. Za sebou nechává bývalé Ministerstvo životního prostředí během dvou let přeměněné na Chalupovu PR agenturu, systém ochrany přírody v troskách, devastaci obecného mínění o životním prostředí a výsměch udržitelnosti života.

Tolkienův mýtus je odcházejícím ministrem převyprávěn. Vykácejte a vyvraťte si své stromy sami. Vycházím vstříc vašemu sobectví a nezodpovědnosti, odměňte mě svou volební přízní. O nic víc už se nestarejte…

Jsem pyšná na Újezd nad Lesy, jehož starosta Pavel Roušar se na ministra oficiálně obrátil s nesouhlasem s připravovaným zněním vyhlášky a připomínkami na základě zkušeností Odboru životního prostředí MČ P21. Újezdská samospráva, státní správa i občanské aktivity projevily vzácnou shodu a snahu prozíravě přistupovat k místnímu bohatství, které právě vzrostlé stromy v zahradách představují.

Děkuji všem ostatním, kteří do poslední chvíle pracovali proti Vyhlášce.

Prohráli jsme bitvu, ale pokud rychle překonáme roztrpčení a zklamání, dosáhneme toho, že špatná a naše domovy poškozjící vyhláška bude mít jepičí životnost.

Protože jsme přesvědčeni, že chalupova vyhláška je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., Újezdský STROM o.s. se nyní obrací na ombudsmana se žádostí o podání návrhu na zrušení této vyhlášky k Ústavnímu soudu.

Zita Kazdová
4.7.2013

LEGISLATIVNÍ RADA VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

PRACOVNÍ KOMISE PRO VEŘEJNÉ PRÁVO I

(KOMISE PRO SPRÁVNÍ PRÁVO Č. 1)

Návrh vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

Komise pro veřejné právo I (komise pro správní právo č. 1) má k návrhu vyhlášky, který předložilo Ministerstvo životního prostředí, tyto připomínky:

K § 1

V případě písm. a) není jasné, zda podmínka, že se za zapojený porost dřevin považuje porost, kde obvod kmene jednotlivých dřevin měřený ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm, má být splněna současně s podmínkou, že jde o soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, s výjimkou dřevin tvořících stromořadí, nebo zda jde o dvě podmínky na sobě nezávislé.

Pokud má jít o kumulaci, není vhodné obě podmínky oddělovat středníkem, ale zvolit např. formulaci „soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, s výjimkou dřevin tvořících stromořadí, pokud obvod kmene jednotlivých dřevin měřený ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm“.

Slova „rostoucích na dané lokalitě“ navrhujeme vypustit jako nadbytečná.

K § 2

V odst. 1 doporučujeme spojku „a“ za slovem „poškozování“ a stejně tak za slovem „podstatné“ a také za slovem „ekologických“ nahradit ve všech případech spojkou „nebo“. Navržené kumulace by mohly vést k tomu, že naplnit podmínky pro nedovolený zásah by bylo dost obtížné, pokud to tedy skutečně není cílem návrhu.

K § 3

Definice zahrady v § 1 písm. c) vzbuzuje značné pochybnosti, a to v kombinaci s tím, že toto kritérium, tedy pouhá skutečnost, kde dřevina roste, a právě jen toto kritérium, má (v případě dřevin rostoucích na zahradách) sloužit jako výjimka z povinnosti mít ke kácení dřevin povolení.

Jednak může být sporné, co znamená, že pozemek je „u“ bytového domu nebo rodinného domu, tzn. které všechny pozemky mají být do tohoto okruhu zahrnuty (jen ty, které k bytovému nebo rodinnému domu bezprostředně přiléhají nebo i pozemky vzdálenější? Stačí připomenout spory o pojem „sousední pozemek“ ve stavebním právu, které musel vyřešit až Ústavní soud).

Další otazník vzbuzuje podmínka stavebního oplocení pozemku. V důvodové zprávě je sice uvedeno, že má jít o stavbu plotu, tj. nikoliv například živý plot, tato skutečnost však není nijak relevantní z hlediska charakteristiky dřeviny rostoucí na daném pozemku. Z hlediska charakteristiky dřeviny je lhostejné, zda jde o plot živý nebo plot, který je stavbou, neboť o charakteru dřeviny tato skutečnost nevypovídá zhola nic. Stejně tak není z hlediska charakteristiky dřeviny nijak relevantní to, zda je pozemek přístupný nebo nepřístupný veřejnosti, nemluvě o tom, že by opět mohlo být sporné, jak a podle čeho tuto nepřístupnost posuzovat. Žádnou relevanci z hlediska charakteristiky dřeviny nemá ani skutečnost, že jde o zastavěné území, podle stavebního zákona tedy území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona (a nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, pak zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí).

Podle § 8 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou, přičemž tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku má stanovit MŽP vyhláškou. Z textu zákona tedy jednoznačně plyne, že vyhláška má stanovit buď velikost dřeviny nebo jinou charakteristiku dřeviny (nikoliv tedy charakteristiku pozemku, na kterém roste) jako kritérium pro to, zda se má nebo nemá vyžadovat povolení. V navržené podobě vyhláška v případě § 3 písm. d) odporuje zákonnému zmocnění v § 8 odst. 3 zákona, neboť vyjímá z povolovacího režimu dřeviny rostoucí na určitých pozemcích (spadajících do navržené definice zahrady). To by mohl učinit jen zákon, jak to činí v § 8 odst. 2, když např. stanoví, že povolení není třeba k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, tedy jde o (všechny) dřeviny rostoucí na těchto pozemcích, tzn. pozemcích v ochranném pásmu, bez ohledu na jejich charakteristiku. Takovou úpravu nemůže obsahovat vyhláška vydávaná na základě § 8 odst. 3 zákona, která musí stanovit charakteristiky dřeviny, nikoliv pozemku, na kterém dřevina roste.

Ostatně i samo MŽP v rámci vypořádání připomínek k návrhu vyhlášky argumentovalo proti návrhu vyloučit povolovací režim např. na pozemcích u elektrického vedení nízkého napětí ve vzdálenosti, která ohrožuje bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy nebo pro dřeviny rostoucí přímo na dopravní infrastruktuře nebo jejích součástech tím, že „charakteristiky dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení, jsou zvoleny s ohledem „ekologické“ parametry (nízký funkční a estetický význam dřevin). Jiné kritérium (např. obecně výskyt u dopravní infrastruktury) nelze použít“. Přitom ale skutečnost, že dřevina roste na zahradě definované v § 1 písm. c) navržené vyhlášky rovněž vůbec nic nevypovídá o „ekologických“ parametrech, jako např. nízkém funkčním a estetickém významu dřeviny.

V důvodové zprávě se několikrát zdůrazňuje, že na pozemcích charakteru zahrad u bytových a rodinných domů převažují především ovocné dřeviny, u kterých je nezbytná pravidelná obnova. Pokud je cílem omezit povolovací režim v případě ovocných dřevin na zahradách, má to vyhláška stanovit, čímž by byl naplněna i zákonná podmínka charakteristiky dřeviny. Z povolovacího režimu však nelze pouhou vyhláškou paušálně vyloučit všechny dřeviny rostoucí na zahradách bez rozdílu (jen vyjma významných krajinných prvků a stromořadí).

Z podobných důvodů vzbuzuje značné pochybnosti i § 3 písm. c), i v tomto případě má vyhláška v návaznosti na zákonné zmocnění obsahovat na prvním místě charakteristiku dřevin, a až poté případně označení druhu pozemku, na kterém dřeviny rostou.

K § 4

Podle § 8 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb. může vyhláška upravovat pouze náležitosti žádosti, nikoliv však už to, kdo jí podává, tedy aktivní legitimaci k podání žádosti na zahájení řízení podle § 44 správního řádu. Tuto úpravu může obsahovat pouze zákon. Slova „podává vlastník pozemku či nájemce nebo jiný oprávněný uživatel se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém se dřeviny nacházejí“ je proto třeba vypustit a omezit se v mezích zákonného zmocnění pouze na úpravu náležitostí žádosti, neboť úpravou oprávnění k podání žádosti přesahuje vyhláška meze zákonného zmocnění. Koneckonců ani v případě oznámení podle § 4 odst. 2 není ve vyhlášce uvedeno, kdo je podává.

JUDr. Josef V e d r a l, Ph.D.

                                                                   předseda komise
V Praze 10. června 2013

Neodrazena mlčením senátorů k postupu odcházejícího ministra Chalupy i k mé první žádosti o pomoc, obrátila jsem se znovu na senátory, jichž si jinak vážím a považuji je za světlé výjimky na naší politické scéně. Znovu jsem tedy poslala žádost o pomoc JUDr Wagnerové, JUDr Dientsbierovi, PhDr Gajdůškové, Mgr Michálkovi a také “stínovému ministrovi ž.p.” PhDr Špidlovi. Požádala jsem je, aby se sami obrátili na Ústavní soud s návrhem na zrušení chalupovy vyhlášky.

Vyhláška o kácení stromů je protizákonná

„Legislativní rada vlády označila vyhlášku za protiprávní, podle ní překračuje zmocnění stanovená zákonem o ochraně přírody a krajiny. Z textu zákona jednoznačně plyne, že vyhláška má stanovit buď velikost dřeviny, nebo jinou charakteristiku dřeviny (nikoli tedy charakteristiku pozemku, na kterém roste) jako kritérium pro to, zda se má, nebo nemá vyžadovat povolení. Odcházející ministr životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) vyhlášku přesto podepsal. Jedná se o bezprecedentní pošlapání právního státu,” říká senátorka Eliška Wagnerová.

„Legislativní rada vlády potvrdila, že zavedení nových kritérií jako oplocený pozemek či pozemek u bytového domu již na první pohled zakládají řadu nejasností. To znamená nejistou právní situaci nejen pro úředníky odborů životního prostředí, ale i pro občany a podnikatele. Vyhláška jim situaci neulehčí, ale naopak vyvolá řadu sporů, co je a není oplocení, zda se pozemek nachází u bytového domu, nebo ne a tak dále,” upozorňuje předseda SZ Ondřej Liška.

„Vyhláška jednoznačně nadřazuje zájmy soukromé nad veřejné. Stromy mají pro životní prostředí v městech velký význam – nejen estetický, produkují také kyslík, zachycují prach, tlumí hluk a působí v horkém létě jako klimatizace, kterou však není třeba – na rozdíl od té lidmi vyrobené – připojit do zásuvky elektrického proudu. Jejich zachování je ve veřejném zájmu,” uvádí členka Předsednictva SZ a místostarostka Prahy 12 Eva Tylová a dodává „ Ve hře byla i možnost kácet bez povolení pouze ovocné stromy v zahradách, což by bylo i podle legislativní rady vlády v souladu se zákonem. Tato úprava by  ulehčila občanům péči o zahradu a zároveň zamezila zneužití developery při zástavbě zelených ploch ve městech. Ministr Chalupa však této možnosti nevyužil.”

„V takzvaných oplocených zahradách nerostou pouze ovocné stromy u rodinných domů, ale i velice hodnotné stromy v zahradách s parkovými úpravami, které byly založeny na počátku minulého století či dříve. Vyhláška úplně rezignuje na jejich ochranu,” vytkl navrhované právní úpravě již při její přípravě místopředseda SZ Martin Bursík, pod jehož vedením ministerstvo životního prostředí chránilo stromy daleko razantněji.

Strana zelených upozornila na problematickou vyhlášku už v jejím „zárodku” – trváme na tom, že nezpochybňujeme soukromý majetek, kterým argumentuje ministr v demisi Chalupa. V případě stromů je pro nás ale důležitější jejich přínos pro přírodu, nekácet svévolně stromy je ve veřejném zájmu.

Kontakty:

Ondřej Liška: +420 777 140 077
Eliška Wagnerová: +420 605 833 175
Eva Tylová: +420 776 088 244
Martin Bursík: +420 602 435 804