Kdo kdy zažil osm let permanentního stressu, horečné činnosti a osobního nasazení se všemi riziky a dopadem na osobní život i kariéru v zájmu “vyššího principu”, pochopí, proč jsme se sešli a doopravdy slavili až tři roky poté. Odstup od toho, co jsme osm let denodenně prožívali, zkrátka nepřijde automaticky spolu se sklapnutím šanonu…
Za zázrak v dramatu Klánovického lesa považuji nejen záchranu celistvé plochy lesa a nevyčíslitelného bohatství jeho ekosystému, ale i to, že naše přátelství trvá a rozvíjí společnou zkušenost do dalších témat a spolupráce. Jsem velmi vděčná za náš les a za své přátele, i za tu drsnou občanskou školu, do níž jsme vpadli bez přípravy, vyzbrojeni “pouze” ideály, a na jejímž konci jsme vypadli jako otřískaní bojovníci, kteří ale své ideály nepoztráceli.
O Klánovickém lese v jednom z nejhorších politicko – sociálně – environmentálních případů zvůle a moci v našem bezprosředním okolí, v němž měl být největší pražský chráněný les rozparcelován na golfový areál, pravděpodobně s předpokladem na postupnou přeměnu v exklusivní rezidenční “lesní čtvrť” uprostřed Přírodní rezervace, jsme na tomto webu průběžně psali po celou dobu. Záznamy jsou jen slaboučkým odvarem skutečnosti, ale právě jejich chaos a nedostatečnost je výpovědí o tom, jak se “případ les” vyvíjel se všemi slepými cestami a dramatickými zvraty. Ucelenější výběr informací je k nalezení v sekci Projekty STROMu – Zachraňme les: https://sites.google.com/a/ujezdskystrom.info/strom/kampane-a-projekty/zachranme-les
Díky za náš les, díky za přátelství, díky za ideály!
Zita Kazdová
26.2.2016