„Občanská sdružení (spolky), jež jsou rovnocenným subjektem práva,
však jsou též významným a navýsost demokratickým prvkem občanské společnosti.
Není korektní odsoudit spolek k neformální, potřebná oprávnění postrádající roli při prosazování jeho zájmů.”
však jsou též významným a navýsost demokratickým prvkem občanské společnosti.
Není korektní odsoudit spolek k neformální, potřebná oprávnění postrádající roli při prosazování jeho zájmů.”
citace z nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14
Citovaný nález Ústavního soudu nejenom že rehabilituje dosud vysmívanou roli spolků ( občanských sdružení), ale průlomovým rozhodnutím z poloviny června 2014 změnil pohled na možnost žaloby územních plánů.
Ústavní soud dovodil, že územním plánem mohou být dotčeny tři kategorie osob:
1.především se jedná o osobu, která má přímý a nezprostředkovaný vztah k nějaké části území, které je územním plánem regulováno, tedy vlastník (spoluvlastník) pozemku nebo jiné nemovité věci a oprávněný z věcného práva k těmto věcem, nikoli však nájemce.
2.v některých případech aktivně legitimován inavrhovatel, který, ačkoliv sám není vlastníkem nemovitosti nebo oprávněným z věcného práva k nemovitostina územíregulovaném územním plánem, tvrdí, že jeho vlastnické nebo jiné
věcné právo k nemovitosti nacházející se mimo regulované území by bylo přímo dotčeno určitou aktivitou, jejíž provozování na území regulovanémúzemním plánem tento plán připouští (typicky vlastník sousedního pozemku, uněhož se mohou významně projevit vlivy činnosti z regulovaného území (exhalace, hluk, zápach apod) nebo které povedou k významnému snížení hodnoty jeho majetku).
3.jde kategorii vymezenou čl. 9 odst. 2 a 3 Aarhuské úmluvy jako osoby z řad “dotčené veřejnosti”, tj. především občanská sdružení.
Občanská sdružení, resp. nyní spolky podle Ústavního soudu sdružují především občany; jde o svébytnou právnickou osobu zakládanou za účelem dosažení smluvené činnosti a společného zájmu.
Není proto možné bez dalšího zamezit přístupu spolků k soudům a neumožnit jim navrhovat zrušení územního plánu.
Není proto možné bez dalšího zamezit přístupu spolků k soudům a neumožnit jim navrhovat zrušení územního plánu.
Celé znění nálezu Ústavního soudu a jeho analysu ( Arnika) včetně podrobností k podmínkám podání případné žaloby na územní plán
najdete v přílohách této stránky.
najdete v přílohách této stránky.