Zvonění začalo přesně ve 12:00 – dle hodinek vteřinově synchronizovaných na radiový časový signál. Správné zvonění Anděl páně (zvané též polední, ranní či večerní klekání) trvá dvě a půl až tři minuty.
Na rozdíl o dalších typů zvonění je polední Anděl Páně (někdy též nazývané klekání, neboť dle Ottova slovníku naučného se v poledne modlilo obvykle v kleče, v neděli a o svátcích pak vstoje) .
Toto radostné zvonění se zvoní na plný zvon, tedy srdce zvonu dopadá na obě strany a dává zvonění charakteristický zvuk a barvu, která jej odlišuje například “umíráčku”, který se zvonil na půl zvonu, tedy “podtrženými” údery srdce jenom do jedné strany zvonu.
Zvonění na plný zvon i Anděl Páně oznamovala dobrou zprávu a spojovala všechny okolo do společného času (zde poledne). Naším cílem bylo, aby také zvonění ke 120 letům nejstaršího spolu opět spojovalo.
Spojení existuje mezi tehdejší radnicí, Okrašlovacím spolkem a později újezdskými Baráčníky, kteří péči o zvonění později převzali. Spojení existuje také mezi nynějším zvonem laděným v C a zvonem Sv. Václav na katedrále Pražského hradu, který je také laděn v C. Tento její nejstarší zvon se též přesně ve 12:00 rozhoupal stejně jako ten ůjezdský 6.8.2023. Neboť o nedělích a svátcích “Pražští zvoníci svatovítští” také na katedrále poledne zvoní.
Věříme, že také zhruba 30 účastníků oslavy zvonění spojilo, přinejmenším na jednom místě jedním zvukem, ale snad též i společným duchem oslavy spolupráce předků a že i přes deštivé počasí se stala připomínka dobrovolnické společné práce našich předků počátkem něčeho dalšího dobrého.
