Je to velmi velmi nebezpečný precedens schopný rychlého šíření, který má občany (o.s.) připravit o účast v řízeních, znemožnit ukládání náhradní výsadby, soudní ochranu (i když dosud fungující jen teoreticky) atd.
V metodickém působení MŽP – i když je celkově naprosto v rozkladu – v tomto bodě svitá určitá naděje.
Proto se STROM připojil k aktivitě přátel ze:
4 – občanská, o.s.
Občané postižení Severojižní magistrálou, o.s.
Pankrácká společnost, o.s.
Občanská iniciativa Pankráce, o.s.
Tilia Thákurova, o.s.
a poslal výzvu Ing. Jiřímu Klápště, řediteli odboru obecné ochrany přírody a krajiny, na vědomí Ing. Jiřímu Jouzovi, náměstkovi primátora hl. m. Prahy a Ing. Veronice Miláčkové, Ph.D., ředitelce odboru životního prostředí MHMP.
Každý další občan či sdružení, kteří se k výzvě připojí, znamenají větší šanci pro aleje!!!
Text výzvy:
Ministerstvo životního prostředí
odbor obecné ochrany přírody a krajiny
Ing. Jiří Klápště, ředitel odboru
Na vědomí:
náměstek primátora hl. m. Prahy
Ing. Jiří Jouza
Magistrát hlavního města Prahy
odbor životního prostředí
Ing. Veronika Miláčková, Ph.D., ředitelka odboru
Praha 25. listopadu 2013
Výzva k okamžitému metodickému vedení Magistrátu hl. m. Prahy a dalších orgánů ochrany přírody k zajištění náležité právní ochrany stromořadí
Vážený pane řediteli,
obracíme se na Vás s naléhavou výzvou k okamžitému metodickému zásahu vůči Magistrátu hlavního města Prahy a metodickému vedení všech orgánů ochrany přírody k zajištění náležité právní ochrany stromořadí.
Ministerstvo životního prostředí při přijetí nové vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení opakovaně deklarovalo, že oslabení ochrany některých dřevin, významně kritizované nevládními organizacemi i mnohými odborníky, tedy opuštění povolování kácen dřevin v zahradách, je vyvažováno zvýšenou ochranou stromořadí jako z celospolečenského hlediska mnohem významnější součásti veřejné zeleně. V metodickém doporučení k nové vyhlášce, které Váš odbor vydal ve Věstníku MŽP 8/2013, se v bodě II. a) výslovně uvádí, že „ke kácení stromořadí i ke kácení jednotlivých stromů, které jsou součástí stromořadí, je třeba povolení OOP, a to bez ohledu na obvod kmene ve výčetní výšce“.
S o to větším znepokojením jsme se v aktuálním rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy (dále též „MHMP“) ze dne 12. 11. 2013 (v příloze) dočetli právní názor, že „i kácení rozsáhlé aleje“ by mohlo proběhnout mimo správní řízení o žádosti o povolení kácení jako tzv. obnova porostů na pouhé předchozí oznámení podle § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Uvedené rozhodnutí MHMP se opírá o jeden rozsudek Nejvyššího správního soudu (č.j. 5 As 53/2011 – 109 ze dne 31. 8. 2012), který se však, jako každý rozsudek, týkal jedné konkrétní, velmi specifické situace, v níž soud uznal, že podle jeho názoru bylo možné ust. § 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny použít (šlo o alej v prostředí nemovité kulturní památky, přičemž záměr její plné celkové obnovy byl odborně posouzen v samostatném správním řízení před orgánem státní památkové péče; za této situace uznal soud, že po získání pravomocného rozhodnutí orgánu státní památkové péče postačilo pouhé následné oznámení orgánu ochrany přírody, který navíc měl možnost oznámené kácení pozastavit, omezit nebo zakázat).
Již před přijetím nové vyhlášky posilující ochranu stromořadí byla dlouholetá výkladová a aplikační praxe taková, že stromořadí není porostem (což odpovídá i běžnému laickému chápání slova „porost“ – ostatně, s tím koresponduje i zavedení pojmu „zapojené porosty dřevin“ v nové vyhlášce), že pojem „porost“ byl převzat z lesního práva a na ochranu dřevin rostoucích mimo les (kde je předmětem ochrany každý jednotlivý strom) je aplikovatelný jen výjimečně. Ke kácení jednotlivých stromů ve stromořadí, a tím spíše celých stromořadí, proto vždy bylo vyžadováno povolení ke kácení. Ostatně celá tradiční právní ochrana dřevin rostoucích mimo les je postavena na principu ochrany každé jednotlivé dřeviny před poškozováním a ničením a principu povolování jejich kácení ve správním řízení, z nějž jsou připuštěny zákonem určité výjimky.
Právě správní řízení o žádosti o povolení kácení je (i podle soudní judikatury) nejvhodnějším právním rámcem pro objektivní a přezkoumatelné vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin a provedení správní úvahy o závažnosti důvodů pro povolení jejich kácení.
Pouze v rozhodnutí o povolení kácení je možné právně závazným a vynutitelným způsobem uložit povinnost provedení náhradní výsadby ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé kácením dřevin.
Ve správním řízení se naplňuje účast občanů na ochraně přírody, garantovaná zákonem (srov. § 70 zákona č. 114/1992 Sb.), ve správním řízení mohou jako účastníci vedle občanských sdružení uplatňovat svá práva i další dotčené osoby, např. vlastníci sousedních nemovitostí.
Režim kácení dřevin na pouhé předchozí oznámení je chápán jako výjimka z povolovacího principu a jeho fungování v praxi vždy přinášelo velké problémy. Orgán ochrany přírody má pouhých 15 dnů na pozastavení, omezení či zákaz oznámeného kácení (proto by tyto záměry neměly vyžadovat složité odborné posouzení, což záměry obnovy alejí nepochybně vyžadují), nelze uložit náhradní výsadbu, veřejnost nemá právo podílet se na rozhodování atd. Tyto kritické výhrady k oznamovacímu režimu vedly mj. k tzv. alejové novele zákona o ochraně přírody a krajiny (s účinností od 1. 12. 2009), kdy z oznamovacího režimu bylo do režimu povolování ve správním řízení přesunuto kácení dřevin u silnic a železničních drah.
Vzhledem ke všemu výše uvedenému by bylo nepřijatelným a zcela zásadním snížením dlouholeté úrovně právní ochrany dřevin rostoucích mimo les, a zvláště stromořadí, pokud by zavádějící výklad jednoho soudního rozhodnutí v konkrétní specifické situaci měl vést k tomu, že zejména správci veřejné zeleně a některé orgány ochrany přírody nebudou ke kácení dřevin ve stromořadí opatřovat povolení ke kácení. Již v tuto chvíli se na nás obracejí pracovníci samotných orgánů ochrany přírody a krajiny zásadně kritizující a odmítající tento zavádějící výklad, způsobující významné oslabení jejich pravomocí ve vztahu k záměrům kácení stromořadí.
V demokratické společnosti je možná ještě závažnějším rozměrem problému znemožnění účasti občanů na ochraně přírody upřením postavení účastníka řízení jejich občanským sdružením. Takové snížení dlouholetého standardu účasti veřejnosti na ochraně dřevin a přírody by nás nutilo hledat ochranu soudní cestou a všemi dalšími vhodnými formami.
Podle našich informací bohužel existuje reálné riziko, že citované rozhodnutí MHMP není ojedinělý exces z dlouholeté aplikační praxe, ale tento návod, jak obcházet nutnost získat ke kácení pravomocné povolení pod příslibem jakési „obnovy“ (právně nevymahatelné), by se mohl mezi vlastníky a správce zeleně rychle rozšířit.
Žádáme proto Ministerstvo životního prostředí o urychlený metodický zásah.
Za co nejvčasnější vyrozumění o učiněných opatřeních předem děkujeme.
ODPOVĚĎ MŽP_PROSINEC 2013
Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, info@mzp.cz
ODESÍLATEL:
Ing. Jiří Klápště
ředitel odboru obecné ochrany
přírody a krajiny
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 1442/65
100 10 Prah 10
ADRESÁT:
Vážená paní
MUDr. Zita Kazdová
Újezdský strom o.s.
Čenovická 2145
190 16 Praha 9
Vyřizuje: T.Staněk
tel: 267 122 042
e-mail: tomas.stanek@mzp.cz
V Praze dne 17. prosince 2013
Č.j.: 89240/ENV/136394/610/13
Věc: Výzva k okamžitému metodickému vedení Magistrátu hl. m. Prahy a dalších orgánů ochrany přírody
Vážený paní doktorko,
dne 9. prosince 2013 jsem obdržel Vaši naléhavou výzvu, kterou jste mi zaslala
jménem Vašeho občanského sdružení Újezdský strom, ve které vyzýváte
Ministerstvo životního prostředí k zajištění náležité právní ochrany stromořadí
prostřednictvím metodického vedení příslušných orgánů státní správy ochrany
přírody. Konkrétně vyjadřujete znepokojení nad aktuálním rozhodnutím Magistrátu hl.
m. Prahy ze dne 12.11. 2013 (S-MHMP-905611/2013/OZP-V-634/R-137/Kr).
Zmíněné rozhodnutí se opírá, jak uvádíte, o jeden rozsudek Nejvyššího správního
soudu (č.j. 5 As 53/2011 – 109 ze dne 31.8. 2012), v jehož odůvodnění je vyjádřen
právní názor, že i kácení rozsáhlé aleje by mohlo proběhnout mimo správní řízení o
povolování kácení jako tzv. obnova porostů na pouhé předchozí oznámení podle § 8
odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon“).
Souhlasím s Vámi, že jedním z důvodů, které vedly Ministerstvo životního prostředí
k přijetí nové vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení,
bylo zvýšit ochranu stromořadí, jako velmi významné součásti veřejné zeleně. Ve
vztahu k této vyhlášce byla možná aplikace nové právní úpravy náležitě popsána
v Metodickém doporučení MŽP vydaném ve Věstníku MŽP č. 8/2013. S cílem zajistit
celospolečenský zájem na zvýšené ochraně stromořadí přistoupilo MŽP následně ke
zpracování obdobného metodického doporučení i ve vztahu k aplikaci § 8 odst. 2
zákona, konkrétně té jeho části, zabývající se pěstebními důvody kácení,
prováděnými pouze na oznámení příslušnému orgánu ochrany, mezi které se řadí
obnova porostů i jejich výchovné probírky. Důležitou součástí připravovaného
metodického doporučení by se měly mj. stát i definice porostu, která by vyloučila
možnost, aby za něj byla považována např. stromořadí, ale i rozptýlená parková
a hřbitovní zeleň. Vzhledem k tomu, že aplikaci Vámi popisovaného výkladu
rozsudku Nejvyššího správního soudu považujeme za velmi problematickou a
s vědomím nutnosti zajistit odpovídající úroveň ochrany veřejné zeleně zejména
2/2
Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, info@mzp.cz
v intravilánech obcí, počítáme s vydáním metodického doporučení a jeho
publikováním ve Věstníku MŽP.
Ve vztahu k uvedenému rozsudku Nejvyššího správního soudu Vám sděluji, že se
zcela ztotožňuji s Vaším závěrem, že tento judikát se týkal velmi specifické situace
kácení stromořadí, které je zároveň kulturní památkou, a kdy záměr obnovy byl
odborně posouzen orgánem státní památkové péče v samostatném správním řízení.
Rozsudek se nijak nezabývá obsahem pojmu „porost“ užívaným v zákoně i ve
vyhlášce č. 189/2013 Sb. Podle našeho názoru nelze z tohoto rozsudku dovodit
obecný závěr, že jakákoliv obnova stromořadí podléhá pouze oznamovací povinnosti
podle § 8 odst. 2 zákona. S odkazem na výše uvedené učiní MŽP všechny
metodické kroky, aby nedošlo k popření dosavadní aplikace předpisů upravujících
ochranu stromořadí. Upozorňuji však, že toto může MŽP učinit pouze v obecné
rovině (tj. prostřednictvím metodiky), nemůže však zasahovat do průběhu
konkrétního správního řízení vedeného orgánem ochrany přírody nižšího stupně.
S pozdravem