Klánovický les dostal dárek v podobě netradiční naučné stezky Lesní galerie aneb Tam a zpátky za zvířátky v Újezdě nad Lesy. Slavnostní otevření se konalo v rámci připomenutí letošního Dne Země v Újezdě nad Lesy 14. května v 16 hodin před Masarykovou základní školou. „Na vybudování stezky se velkou měrou podílela společnost DHL, občanské sdružení Újezdský STROM, L
esy ČR, Úřad městské části Praha 21 a dobrovolníci z řad občanů,“ vysvětluje starosta MČ Praha 21 RNDr. Pavel Roušar. „Hlavními tvůrci Lesní galerie ale jsou žáci Masarykovy základní školy v Újezdě nad Lesy, kteří se nechali inspirovat zvířaty žijícími v našem lese. Jim a jejich učitelkám patří velký dík, stejně tak paní Lucii Černé za básničky vtipně představující zvířátka na obrázcích. Paní Černá a paní Eva Danielová mají rozhodující podíl na jedinečnosti zpracování Lesní galerie. “ upřesnil starosta MČ Praha 21.
Naučná lesní stezka má tři vstupy a to z ul. Pilovská, Čentická nebo od nádraží Klánovice. Na trase asi tři kilometry dlouhé se nachází 30 zastavení, která seznámí návštěvníky se zvířaty Klánovického lesa. Předseda občanského sdružení Újezdský STROM Ing. Michael Hartman k tomu uvádí: „Projekt vybudování stezky je dovršením spolupráce započaté v roce 2009, kdy jsme se společností DHL vysázeli 4 tis. Stromů. Ve spolupráci s Lesy ČR následovala instalace laviček, odpadkových košů, dřevěných cvičebních a hracích prvků a dřevěných informačních desek.“ Ředitel Masarykovy základní školy Mgr. Miroslav Kurka dodává: „ Žáci 1. stupně nakreslili krásné obrázky zvířat, namluvili texty básniček a informace o jednotlivých zvířatech. Vše je k vidění i poslechu na deskách informačních tabulí.“
Na informačních tabulích jsou totiž umístěné QR kódy, což jsou elektronické interaktivní prvky nesoucí textovou a zvukovou zprávu k obrázku. Pomocí čtečky v telefonu s připojením na internet se návštěvník může připojit k webovýn stránkám Lesní galerie a dozvědět se další informace,
Do projektu sázení a úprav cest v části Klánovického lesa bylo od r.2009 celkem vloženo 435 000,- Kč. Z toho 400 000,- Kč zaplatila společnost DHL a občanské sdružení Újezdský STROM z veřejné sbírky, Úřad městské části Praha 21 přispěl na Lesní galerii částkou 35 000,- Kč. Mnoho hodin bezplatné práce při udržování povrchu cest a pravidelném úklidu stezce věnovali a věnují dobrovolníci z řad občanů Újezda nad Lesy. Všem se společně podařilo vybudovat ojedinělou stezku, která slouží k příjemným procházkám, odpočinku a poučení pro děti i dospělé.
Patronát nad Lesní galerií převzaly děti z Masarykovy ZŠ, zapojí ji do výuky, o cedule s obrázky svých spolužáků se budou starat a pravidelně je kontrolovat.
Z Tiskové zprávy MČ Praha 21 ze dne 15. května 2012
reportáž z otevření stezky natočila a odvysílala Metropol TV v hlavním večerním zpravodajství v pondělí 14.5.2012:
http://www.metropol.cz/porady/zpravy/3991/archiv/ začátek na 7:45
Básničky, informace o jednotlivých zvířátkách zobrazených na cedulích a hlasy některých z nich najdete na www.lesnigalerie.praha21.cz
Zde uvádím jen krátké texty o našem lese, které jsem pro Lesní galerii zpracovala.
Zita Kazdová, 17.5.2012
Vítejte na procházce lesní galerií. Čeká vás přibližně tříkilometrová trasa po cestách a stezkách malého kousku Klánovického lesa sousedícího s osadou Blatov, součásti Městské části Praha 9 – Újezd nad Lesy. Trasa není náročná, počítejte ale s tím, že místy půjdete po vlhkých nebo mokrých úsecích, zejména mezi stanovišti č.20 až č.26. Průvodci po cestě vám bude 30 cedulí s obrázky, které namalovaly děti z Masarykovy ZŠ v Újezdě nad Lesy a básničkami, které složila paní Lucie Černá. Ve zvukovém záznamu si můžete poslechnout hlasy dětí, které namluvily básničku a kratičkou informaci o zvířeti na obrázku, u některých stanovišť i „řeč“ zobrazeného zvířátka. Ve třiceti střípcích pro vás paní Zita Kazdová z občanského sdružení Újezdský STROM zpracovala informace a zajímavosti z celého Klánovického lesa s použitím následujících pramenů:
Pražské přírodní parky ČSOP, materiály AOPK, Arnika a Envis Praha, cs.wikipedia.org, Portál hl.m.P., informace Ing.Josef Sedláček-revírník LČR, Radioservis-archiv, dokument JUDr Petr Svoboda, Plán péče o přírodní památku Prameniště Blatovského potoka (Milan Řezáč a Petr Karlík), Natura Pragensis 20-publikace výsledků vědecké a odborné činnosti z r. 2010,
Návrh na vyhlášení přírodní rezervace a návrh plánu péče, Ing. Kohlík 2011.
Přejeme vám příjemnou, poučnou i veselou procházku!
Autorský tým Lesní galerie:
Ing. Lucie Černá – texty básniček a vstupní cedule, trasa stezky, spolupráce na grafickém ztvárnění
Ing. Eva Danielová – práce s dětmi ( organizace, výtvarná práce, příprava zvukových záznamů), trasa stezky, spolupráce na grafickém ztvárnění
MUDr Zita Kazdová – Újezdský STROM o.s. – spolupráce s Lesy ČR, organizátorka a koordinátorka vytváření a osazování dřevěných prvků stezky, úklid a pomocné práce v terénu, spolupráce na grafickém ztvárnění, informační texty o lese, zajištění realizace, propagace
Iva Hájková – ÚMČ P21 – koordinátorka, organizace, zajištění realizace, propagace
RNDr Pavel Roušar – starosta Újezda nad Lesy – inspirátor projektu, koordinátor, tvůrce webových stránek, zajištění realizace
Ing. Petr Daniel – trasa stezky, příprava mapy, vytýčení stanovišť
Ing. Ivan Černý – trasa stezky
Jaroslav Zajpt- konečné zpracování mapy, grafika, tisk cedulí
1.
Víte že celá severní polovina Újezda, tedy nalevo od hlavní při příjezdu z Prahy leží v přírodním parku?
Přírodní park Klánovice Čihadla byl vyhlášen v roce 1991 (vyhláška hl.m.Prahy č. 3/1991) jako chráněné území podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Označení Přírodní park představuje specifickou velkoplošnou ochranu zachovalé přírodní krajiny ve městě a omezuje veškerou činnost, která by rušila, poškodila či dokonce zničila krajinný ráz, přírodovědné, a estetické hodnoty oblasti.
2.
Přírodní park Klánovice Čihadla není synonymum „pouze“ pro náš les, ale představuje rozsáhlé území ohraničené na západě Kyjským rybníkem a sídlištěm Černý Most II. Zahrnuje Přírodní rezervaci V pískovně a navazuje jako zelený klín na Přírodní park Rokytku. Jižní okraj vede od Kyjského rybníka podél trati až za Přírodní památku Počernický rybník, vyhýbá se areálu VÚ Běchovice, vrací se zpět k trati a Újezdem probíhá hranice po hlavní až k úvalskému katastru, kde pokračuje již středočeským Přírodním parkem Škvorecká obora – Králičina vyhlášeným v r.2009. Jihovýchodně tedy hranice zasahuje k Úvalům a pokračuje severně katastrem Klánovic, odděluje Klánovice od Šestajovic, dotýká se Xaverova a Horních Počernic, zahrnuje Přírodní památku Xaverovský háj a vrací se zpět pod Černý Most. Ojedinělé je, že součástí „našeho“ přírodního parku je zřejmě největší podíl zastavěných území v pražských přírodních parcích. Zahrnuje totiž celé Klánovice a Hostavice, kus Dolních Počernic a Kyjí a půlku Újezda.
3.
Rozlehlý lesní komplex, který pokračuje i mimo hranice Prahy a přírodního parku, s relikty několika zaniklých středověkých vesnic tvoří východní část tohoto přírodního parku. Přesto, že byl a dodnes je les jako majetek státu využíván k těžbě dřeva a v minulosti poměrně nedávné byly paseky zalesňovány nevhodnými a cizorodými druhy ( smrkem, borovicí lesní a vejmutovkou, modřínem nebo dubem červeným), přirozená obnova lesa je díky jeho rozloze a zachovalým biologicky cenným částem stále možná.
4.
Nejpřísnější ochraně na území lesa podléhají tři zvláště chráněná území a evropsky významná lokalita (EVL) Natura 2000. Zvláště chráněnými územími jsou:
-dvě Přírodní rezervace: Cyrilov východně od Klánovic a Klánovický les, který je ulicí Staroklánovickou rozdělen na západní Blatov a východní Vidrholec
-jedna Přírodní památka Prameniště Blatovského potoka. Prameniště Blatovského potoka je první (a jedinou) Přírodní památkou vyhlášenou v Praze po r. 1989. Najdeme ji nedaleko golfové klubovny a chrání unikátní rašelinnou březinu s podrostem mechů a výskytem vzácných hub a bezobratlých živočichů, především pavouků. Při slavnostním vyhlášení v r.2009 se patrony Prameniště staly děti z klánovického Dětského domova.
5.
Biologicky a ekologicky unikátní část lesa v okolí lesní cesty od hájovny za viaduktem na Blatově má vysoký statut mezinárodní ochrany Natura 2000. Označení Natura představuje soustavu chráněných území evropského významu, kterou společně vytváří členské státy Evropské unie. Natura je určena k ochraně biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kriterií. Toto označení nechrání „pouze“ jednotlivé druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, ale především ohrožené typy prostředí.
6.
Půjdeme-li naším lesem dál, i za okruh Lesní galerie, budeme procházet velmi cennou a jedinečnou lokalitou. Pokud si kromě přirozené a proměnlivé krásy jednotlivých částí lesa všimneme i značení, poznáme je podle malého státního znaku na zelené tabulce a dvěma červenými pruhy na stromech. Podle pruhů poznáme kdy do zvláště chráněného území vstupujeme. Spodní pruh je totiž zakreslen pouze na straně směrem k nechráněnému území, zatímco horní pruh obíhá celý obvod kmene. Při vstupu jsou tedy viditelné dva červené pruhy, při opuštění pak vidíme pouze pruh jeden.
7.
Komplex Klánovického lesa leží v oblasti středočeské kotliny na rozhraní mezi středočeskou vrchovinou a nížinou středního Polabí.
Minerálně chudé horniny daly vzniknout kyselým půdám a v důsledku geologického uložení nízké vrstvy propustných pískovců nad nepropustnými břidlicemi je podzemní voda v daném území poměrně mělce pod povrchem. To jsou ideální podmínky zejména pro mokřady, které mají v některých místech kontinuitu 11 tisíc let.
8.
Ve středověku tvořila území dnešního lesa mozaika vesnic, luk, pastvin, polí a rybníků. Ale v 15. století se začaly vesnice vylidňovat a jejich definitivním koncem byla třicetiletá válka. Půda, která zůstala ladem, se sama postupně zalesnila a v první polovině 18.století je na dobových mapách vidět rozsáhlý lesní komplex sahající až ke Kolodějům. Po původních vesnicích nezůstaly prakticky žádné viditelné známky osídlení. Z tohoto pohledu ztrácí současné označení „nálet“ pro strom nevysázený lidskou rukou svůj pejorativní nádech. Nebýt „náletů“ není žádný les, natož ten náš. Z 18. století, doby Liechtensteinů, pánů nad většinou pozemků Klánovického lesa, pochází i základní rozdělovací síť cest a průseků, sloužících k hospodářskému využití lesa, která je užívaná dodnes.
O zaniklém středověkém osídlení na území Klánovického lesa se dočteme například v publikaci
Studia mediaevalia Pragensia 10/1 z Nakladatelství Karolinum z r.2011
O vesnici „Žák“- Hol byl natočen poutavý dokument ČT z cyklu Ztracené adresy
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318042579-ztracene-adresy/411235100191006-zak/titulky/
9.
Největším zásahem do dosud jednolitého komplexu lesa bylo vybudování železnice Praha – Kolín mezi lety 1824 – 1845. Poslední rybníky ( Slavětický, Holský a Žák) a mokřadní louky, které do 19.století přetrvaly, byly zrušeny a rapidním úbytkem původních rašelinišť se projevila změna hospodaření s vodou v celém, tratí rozpůleném, teritoriu.
10.
Stezka Lesní galerie prochází územím, které spravují dva lesní hospodáři. Od Čentické ulice do průseku nad kanalizací, kde jsou umístěny hrací a cvičební prvky, se pohybujeme na území v majetku hl.m. Prahy, spravovaném firmou Lesy Hl.m.Prahy. Ostatní trasa vede územím státního lesa, ve správě Lesů ČR.
Je na místě připomenout si, že OSN vyhlásila rok 2011 Mezinárodním rokem lesů s ústředním mottem „Lesy pro lidi“. Cílem bylo upozornit na význam lesů a lesního hospodářství pro společnost a seznámit se se základním úkolem lesnictví – zachováním lesů pro příští generace.
11.
Správce státního lesa – LesyČR jsou státním podnikem s pevnou hierarchií a z ní vyplývajících pravomocí. Jako pomůcku pro hospodaření se svěřeným majetkem používají odborně zpracované Lesní hospodářské plány (LHP). Snahou vytvořených a schválených plánů péče pro jednotlivá chráněná území je prosazení jemnějších lesnických způsobů hospodaření a v případě obnovy lesních porostů o zachování původní dřevinné skladby, která je typická pro zdejší nadmořské výšky s maximální snahou o přirozenou obnovu listnatých dubových porostů. Na samotné provádění lesnických prací ( např. těžba dřeva či opětovné zalesňování do dvou let po vykácení) LČR najímají externí firmy formou soutěže(tendru). To jsou fakta, ze kterých musíme vycházet ať se nám líbí nebo ne. Kvalitní zadání LHP a následné dodržování stanovených podmínek při provádění – např. právě při těžbě dřeva, to jsou příležitosti, kdy každý člověk může a má uplatnit své připomínky. Ačkoli se u nás pohybujeme v přírodním parku, využití pro produkci dřeva podléhá státnímu hospodářskému plánu, byť upravenému do konkrétních podmínek lesa zvláštního určení a kácení v různé míře každým rokem se nevyhneme.
12.
V jiné situaci než státní podnik Lesy ČR jsou správci pražských lesů, majetku Hlavního města, které nejsou ekonomicky přímo závislé na produkci dřeva. Lesy hl.m.Prahy hospodaří na poměrně malém území lesů, jejichž funkce je především rekreační. Zákroky, které provádějí, mají za cíl zlepšit zdravotní stav lesa a obnovit jeho přirozenou skladbu. Části lesa v katastru Újezd nad Lesy, které jsou ve správě Lesů hl.m.Prahy, najdeme v Polesné ulici před školou, obdélník lesa ohraničený Staroklánovickou, Čentickou, Polesnou a průsekem nad kanalizací, a pak les na Rohožníku.
13.
Ať se ale pohybujeme nebo bydlíme u lesa státního nebo pražského, základní pravidla zůstávaji stejná: Respektovat život a životní podmínky veškeré lesní havěti a rostlin od nejmenších po největší. Dodržovat zákony a omezení ( pohybu, hluku ale i například staveb), která vyplývají z výsady žít v krásném přostředí, ba v přírodní rezervaci. Nepoužívat okraje lesa a lesní cesty jako smetiště, parkoviště nebo kompost.
Z ankety v r.2011 vyplynulo, že lesa si v Újezdě ceníme nejvíce. Ať je to tedy vidět!
14.
První brigádu na úklid lesa zorganizovalo občanské sdružení Újezdský STROM na podzim 2007 a od té doby tradice pokračuje vždy jarním a podzimním úklidem.
Původní rozsah úklidu se soustředil zejména podél lesních cest a okrajů lesa mezi Čentickou, Staroklánovickou a Pilovskou. Během dvou brigád na podzim 2007 a na jaře 2008 jsme vyčistili staré skládky a zásoby odpadků v množství několika tun, nashromážděných snad za desítky let.
Jarním XII úklidem v r.2012 jsme si připomněli Den Země, který se slaví každoročně 22.dubna a poprvé jsme se zapojili do mezinárodní kampaně Ukliďme svět, jejímž garantem v České republice je Český svaz ochránců přírody.
Péče o čistotu lesa se neomezuje jen na „oficiální“brigády. Všichni, kdo lesem procházíme, čistíme jej průběžně a dvě dobrovolnice se starají o pravidelnou výměnu pytlů v odpadkových koších v Blatovském lese, v průseku nad kanalizací a podél štěrkové cesty zvané Mimrovka od školy až k nádraží.
Starat se o les, který máme pod nosem, nezavážet ho odpadem, ani zbytky ze zahrady, může každý a není to žádná zásluha, je to zkrátka NORMÁLNÍ.
15.
Když prvorepublikový Golf Club Praha hledal vhodnou náhradu za své pozemky darované na stavbu Motolské nemocnice, získal od rodiny Lichtensteinů pozemek v Klánovicích, mondénním letovisku daleko za Prahou. Devítijamkové hřiště s klubovnou bylo otevřeno v roce 1938. Hřiště se rozvíjelo během protektorátu a několik let po válce, kdy přešlo do majetku České obce Sokolské a posléze pod ČSTV. V roce 1952 bylo hřiště zrušeno, rozoráno a zalesněno.
Obnovený Golf Club Praha začal usilovat o znovupostavení hřiště mezi lety 1991-1995, ale od projektu nakonec ustoupil. Do územního plánu Prahy byla ale zanesena změna původního určení lesních pozemků v Klánovickém lese, která by umožnila vystavět 18tijamkové hřiště.
16.
V roce 2005 požádalo klánovické zastupitelstvo o změnu územního plánu v oblasti Klánovického lesa, znamenající návrat k celistvé ploše lesa bez možnosti stavebních zásahů. Na konci r. 2005, několik měsíců po tomto rozhodnutí, koupila původní klubovnu a 2,5 ha lesa ( současnou cvičnou louku) společnost posléze známá jako FGRP (Forest Golf Resort Praha). Zbylé pozemky pro stavbu hřiště v rozloze asi 130 ha společnost hodlá pronajmout od vlastníka, tedy od státu, zastoupeného Lesy ČR, za 4,-Kč/ m2 ročně. Tehdejší ředitel LČR, Ing. Jiří Novák, podepsal v r. 2008 v tomto smyslu s investorem dosud platnou Smlouvu o smlouvě budoucí.
Co by představovala stavba golfového hřiště uprostřed lesa? vykácení stromů, odbagrování původní zeminy, odfrézování všech kořenů a odstranění kamenů, navežení propustného materiálu na jamkoviště a nově budované cesty ( písek, rašelina, štěrková drť ), meliorace, pravidelné dodávání biocidů, herbicidů a hnojiva při zakládání a údržbě trávníků, pravidelné sekání trávníků a závlahy.
Stavba golfového hřiště vyžaduje na jedné straně odvodnění hracích drah v průměrné hloubce 80cm – voda by byla odčerpávána el.čerpací stanicí do vodoteče. Na straně druhé hřiště vyžaduje pravidelné zalévání vodou obohacenou dusíkem a fosforem z dočišťovacího rybníka čističky odpadních vod ( materiál v nádržích obsažený je v současnosti toxický ) a z vodovodní sítě pitné vody. Případné využívání pitné vody k zálivce trávníku rozlohy 12,8ha představuje značné plýtvání pitnou vodou, zejména s přihlédnutím k opakujícím se obdobím extrémního sucha. V přírodní rezervaci, v sousedství chráněného mokřadu by se jednalo o výrazný a nebezpečný zásah do přirozeného vodního hospodaření. Prameniště Blatovského potoka bylo vyhlášeného Přírodní památkou v r. 2009 a patronem se staly děti klánovického Dětského domova.
17.
Proti záměru obnovy a rozšíření golfového hřiště se vzedmula vlna nesouhlasu mezi místními obyvateli, pražáky i přespolními, odbornou veřejností a občanskými iniciativami. Situace Klánovického lesa se totiž za šedesát let od zrušení hřiště dramaticky změnila. Původní obce se staly součástí expandující Prahy a sám les nejcennějším souvislým lesním komplexem na území hlavního města. Od osmdesátýlch let jsou v něm postupně vyhlašovány chráněné oblasti a v současnosti se projednává požadavek na rozšíření statutu rezervace na celý lesní komplex. Samotná stavba a provoz hřiště by měla významný negativní dopad na veškeré dosud zachovalé přírodní procesy lesa, které by při vykácení pouhého 1% lesa zasáhly přibližně desetinu celkové rozlohy.
18.
V letech 2008/2009 investor golfového hřiště FGRP vedl řízení o posouzení dopadu záměru na životní prostředí – tzv. EIA – na Ministerstvu životního prostředí (MŽP). Zjišťovací fáze řízení skončila rozhodnutím MŽP, že záměr má významný vliv na životní prostředí a že musí být zpracována rozsáhlá dokumentace posudku. Tehdy investor řízení sám stáhnul poté, co reálně „hrozilo“, že stanovisko MŽP k záměru bude záporné.
Nevole místních vyvrcholila v listopadu 2009 Klánovickým referendem, kterého se zúčastnilo 62,5% oprávněných voličů, z nichž 81% se stavbou golfového hřiště v lese nesouhlasí.
19.
Změna územního plánu Prahy, o kterou Klánovice žádaly před osmi lety, byla v září 2011 konečně projednána Zastupitelstvem hl.m.Prahy a navržena ke zpracování. Půl roku po tomto návrhu změna stále nepostoupila do procesu projednávání, který sám o sobě trvá přibližně dalších sedm měsíců.
Nejzávažnějším a nejnebezpečnějším plodem nečinnosti Magistrátu je nové zjišťovací řízení v procesu EIA „Výstavba (obnova) golfového hřiště Praha – Klánovice“, které od února 2012 investor vede tentokrát na Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl.m.Prahy. Investor řízení zahájil, přestože v návrhu nového územního plánu Prahy, který by měl vstoupit v platnost od roku 2015, již plochy umožňující stavbu golfového areálu v Klánovickém lese nejsou zaneseny.
Nejnovější dokument věnovaný “případu” Klánovického lesa odvysílala ČT v cyklu Nedej se! v neděli 20.5.2012:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/
20.
Co možná nevíte o pavoucích a motýlech Klánovického lesa.
Souhrnná publikace eviduje na území Klánovického lesa 224 druhů pavouků, 18 vzácných a 2 velmi vzácné. Pouze v Prameništi Blatovského potoka se zachovali pavouci vázaní na rašelinná stanoviště, podobný výskyt nemá na území Prahy obdoby. Podle výskytu těch druhů, které obtížně migrují, lze území posuzovat jako zachovalé s nepřetržitým vývojem.
Kromě krásy a užitku, který nám přinášejí, jsou motýli považováni za ukazatele kvality prostředí. Za indikátory 1.stupně bylo označeno osm ohrožených a silně ohrožených motýlích obyvatel našeho lesa se jmény stejně půvabnými jako jsou oni sami: modrásek, batolec, otakárek a bělopásek. Obrázek a básničku o batolci najdete na tomto stanovišti, babočku na stanovišti č.27.
21.
Co možná nevíte o letounech neboli netopýrech a vrápencích Klánovického lesa.
Podmínkou života těchto savců jsou rozsáhlejší, nenarušené přírodní plochy. V našem lese je nacházejí, důkazem jsou čtyři silně ohrožené druhy a tři kriticky ohrožené druhy!
Co možná nevíte o ptácích Klánovického lesa.
Za nejcennější druhy Klánovického lesa lze považovat zejména ty, které jsou vázány na staré dřeviny ( datel, žluna, žluva, strakapoud, lejsek). Pozorujeme tu 84 druhy ptáků, z toho 55 druhů pravidelně hnízdících. 16 z nich patří k druhům ohroženým, 7 dokonce silně ohroženým. Klánovický les je jedinou pražskou lokalitou, v níž hnízdí ohrožený Strakapoud prostřední, který potřebuje k životu velké lesní území. Obrázek a básničku o datlovi, strakapoudovi a žluně najdete na stanovišti č. 17, 18 a 19. Sojka má číslo 12, kalous 13, káně 22, pěnkava 26, puštík 28 a chocholoušek č.29
22.
Co možná nevíte o vegetaci Klánovického lesa.
Pozoruhodné je míchání teplomilných prvků Polabské nížiny s chladnomilnějšími prvky Středočeské pahorkatiny. Velmi cenné jsou pozůstatky nelesní vegetace a mokřadů a mohutné duby, jejichž stáří přesahuje 200let. Ukázkové je přirozené vytváření vegetačních společenstev podle rozdílných klimatických a půdních podmínek navzdory nepůvodní lesnické výsadbě a obnova ploch postupně zarůstajících po necitlivé těžbě. Každé stadium této přirozené obnovy je přitom zajímavé a ochranářsky hodnotné.
Na zkoumaném území rozlohy asi 120 ha západní části Klánovického lesa bylo nalezeno 37 druhů mechů a 2 druhy játrovek. Zajímavostí je výskyt čtyř druhů rašeliníku – v současnosti je tato lokalita jediným místem výskytu v Praze.
Káně, které je na obrázku tohoto stanoviště, o kvalitách území nepřemýšlí. Ale tím, že tu s námi žije, potvrzuje hodnotu našeho lesa.
23.
Bytosti zvané houby– tak se jmenoval poetický a poučný pořad Jiřího Kamene vysílaný před lety v rádiu. Plodnice hub, které „vyrůstají skokem jako když z podvědomí vytane myšlenka“, či tajemné sítě podhoubí nabité tvůrčí energií odedávna předurčovaly houby k účinkování v mytologii, vědě, magii, poezii a hudbě.
Stejné okouzlení možná zažívají i mykologové, kteří systematicky popisují houby Klánovického lesa ( především Mirko Svrček a Jaroslav Landa). Jejich výzkumy přinesly řadu pozoruhodných poznatků včetně nalezení nových, dosud nepopsaných druhů. Není to báseň nacházet, zaznamenávat a popisovat křehutku, třepenitku, pavučince, šťavnatku, špičku, vláknici, kulháčka a holubinku? Pro ty z nás, kteří se „spokojí“ se sameťáky, klouzky nebo praváky, rozhodně platí stejné pravidlo jako pro znalce. Houby se sbírají očima, nosem, případně rukama, nikdy se ale do nich nekope, nešlape a neničí ono zázračné podhoubí. Přejme si proto dobrý lov a nevšední zážitky s bytostmi zvané houby.
Houby na obrázku nemáme, povídání o nich vzala pod své tlapky kuna – co myslíte, ozvláštní si jimi svůj jídelníček?
24.
Co možná nevíte o broucích a mnohonožkách Klánovického lesa.
Tesaříci, roháči, krajníci, svižníci, drabčíci, kovaříci, nosatci a mandelinky – to jsou zástupci zvláště chráněných obyvatel našeho lesa. Ohrožený zdobenec byl zde nalezen vůbec poprvé v Praze. Jako jedinou lokalitu v Praze obývají Klánovický les mnohonožky s pohádkovými jmény svinule, chobotule a hrbule. Obrázek a básničku o broukovi najdete na stanovišti č.30, střevlíka na č.11, slunéčko sedmitečné na č.4 a roháče na stanovišti č. 5
Co možná nevíte o čmelácích, pačmelácích a mravencích Klánovického lesa.
Jsou dokonalou pozorovací skupinou, jejíž úzká specializace na prostředí, vypovídá o aktuálním stavu sledované lokality. Celkem bylo nalezeno 251 druhů blanokřídlého hmyzu, přičemž počet zjištěných ohrožených druhů vykazuje 3x vyšší výskyt oproti standardu. Území bylo vyhodnoceno jako jednoznačně nadprůměrné ve všech hodnotících kritériích – z hlediska různorodosti, zastoupení jednotlivých druhů a vysokým počtem zákonem chráněných druhů. Jakékoli neuvážené narušení celistvosti území by znamenalo vážné ohrožení jedinečnosti této lokality.
25.
Co možná nevíte o plazech a obojživelnících Klánovického lesa.
Všech pět druhů plazů našeho lesa– užovka obojková a hladká, slepýš, ještěrka a zmije patří k ohroženým, silně ohroženým a kriticky ohroženým druhům. Stejné je to s obojživelníky. Klánovické lesy patří díky výskytu mokřadů k nejvýznamnějším lokalitám v Praze a jsou domovem osmi druhů obojživelníků ohrožených a silně ohrožených. Obrázek a básničku o ropuše si prohlédněte na tomto stanovišti, slepýše najdete na stanovišti č.3, mloka, čolka a ještěrky na stanovištích 8, 9 a 10.
26.
Není les jako les. Všechny jsou součástí české krajiny, všechny jsou nenahraditelné a každý má své kouzlo. Náš les, přesněji komplex Klánovických lesů, má ale ještě něco navíc. Vzácnými a pozoruhodnými obyvateli z říše fauny a flory se může pyšnit díky tomu, že celé území je poměrně izolované okolní zástavbou tvořenou převážně obytnými čtvrtěmi bez průmyslových zón a především díky velké nepřerušené ploše lesa. Tato nepřerušenost vede k vytvoření stabilního mikroklimatu, umožňuje přirozený průběh přírodních procesů, výskyt vzácných rostlinných a živočišných společenstev a umožňuje samoregulační procesy. Už toto zjištění by stačilo pro hodnocení Klánovického lesa jako mimořádné přírodní lokality. Předmětem pýchy mohou být živočichové a rostliny, které nenajdeme nikde jinde, než v našem lese.
V r. 2005 byl zaznamenán jediný exemplář tajemné Zlatěnky druhu Chrysis clarinicollis. Tento druh parzitující na jiném druhu blanokřídlého hmyzu, který ovšem není dosud znám, je velmi vzácný v celé Evropě a toto je jediný nález v České republice !!
27.
Přicházíme na lesní průsek, který vzniknul vykácením pruhu lesa při rekonstrukci kanalizace v letech 2008 – 2009. Tento pás lesa nemůže být znovu zalesněn, protože vedení kanalizace musí být přístupné pro techniku v případě havárie. Průsek vede právě na rozhraní lesa v správě Lesů ČR (směrem ke trati) a Lesů hl.m.Prahy (smětem ke škole). Díky sponzoringu a firemnímu dobrovolnictví firmy DHL se podařilo průsek přeměnit v lesní hřiště – odpočinkovou a spotrovní trasu pro všechny věkové kategorie. S přáteli si zde můžete zahrát petanque a hned vedle najdete cvičební prvky vhodné i pro starší ročníky. Klasické hřiště pro seniory do lesa nepatří, proto jsme po konzultacích s Dr.Ladovou, dlouholetou předsedkyní Svazu postižených civilizačními chorobami v Újezdě, zvolili kompromis. Na dřevěných schůdcích mohou trénovat pacienti po operacích kloubů, soustava ribstolů je vhodná pro posilování a protahování celého těla.
Příjemné chvíle při sportu i odpočinku přeje
Újezdský STROM o.s. ve spolupráci s Lesy ČR.
Buďte prosím opatrní při hře i sportu, za své zdraví jste sami zodpovědní.
Udržujte prosím pořádek a nechovejte se násilnicky k zařízení, které máte k dispozici. Veškeré zařízení, sportovní prvky, lavičky, odpadkové koše a cedule jsou výsledkem dobrovolné aktivity místních lidí, dospělých i dětí. Na obnovu toho, co bude záměrně zničeno, nikdo nevěnuje ani peníze, ani úsilí a o možnost hry a sportování v lese zkrátka přijdeme.
Nebuďte proto lhostejní k projevům vandalismu a neváhejte se obrátit na Policii ČR, tel: 158, oddělení v Újezdě nad Lesy tel: 974 859 770.
28.
V lednu 2011 zveřejnil Magistrát hlavního města Prahy na svých internetových stránkách návrh na vyhlášení nové Přírodní rezervace Klánovický les. Tato rezervace má nahradit současnou Přírodní rezervaci Klánovický les – Cyrilov. Návrh Magistrátu předpokládá nevýrazné rozšíření současné přírodní rezervace, jinak vesměs pouze kopíruje její nynější hranice.
Městská část Praha – Klánovice a Městská část Praha 21 předložily dne 17. června 2011 Magistrátu hlavního města Prahy námitky, ve kterých požadují rozšíření nové přírodní rezervace na převážnou většinu Klánovického lesa. Námitky nechaly vypracovat na základě odborných studií vědců mimo jiné z Univerzity Karlovy v Praze a z vědeckých ústavů. Úplné znění námitek je zveřejněno na internetových stránkách obou městských částí www.praha21.cz a www.praha-klanovice.cz
Do března 2012 podepsalo Petici za rozšíření Přírodní rezervace Klánovický les asi 3300 lidí.
29.
Klánovický les je v rámci hlavního města Prahy přírodovědecky jedinečným územím, jehož hodnota spočívá ve vzácné kombinaci tří prvků:
1.rozsáhlost a nenarušenost lesa v jinak urbanizovaném hlavním městě
2.soustředění mnoha rozmanitých biotopů a mikrobiotopů
3.výskyt mimořádně velkého počtu cenných živočišných druhů, zejména ptáků, letounů (netopýrů), obojživelníků, blanokřídlého hmyzu, motýlů a brouků.
30.
Má-li nově vytýčená přírodní rezervace dostatečně chránit Klánovický les v souladu s jeho charakterem a významem, musí být její územní rozsah souvislý a ucelený a musí zahrnovat převážnou část plochy lesa.
Magistrátem navržený rozsah nové rezervace bohužel potvrzuje zastaralou koncepci izolovanosti a roztříštěnosti chráněných ploch v Klánovickém lese. Tato koncepce je z nevhodná přírodovědeckého hlediska i z hlediska budoucí péče o jednotlivé části lesa. Kromě toho vytváří prostor pro potenciální stavební či jiné zásahy v nechráněných plochách, a tím i pro rozvrácení křehkého lesního ekosystému a jeho schopnosti vytvářet stabilní mikroklima. Ačkoli se to zdá být čistě „přírodovědecká“ výtka, důsledky rozpadu ekosystému lesa by nejcitelněji pocítily městské části v sousedství, především narušením vodního hospodářství a ztrátou nárazníku proti prachu, exhalacím, větru i extrémním teplotním výkyvům.
– nashledanou –