Únor – teprve dnes, s odstupem mnoha let, se často dozvídáme plnou pravdu a pohlížíme i na odvrácenou tvář komunistické skutečnosti, kterou jsme nikdy neměli spatřit. A vidíme, jakou cenu zaplatil český národ a demokracie za své poblouznění komunismem v únoru 1948.
Zajímavou souvislost nabízí podle pramenů také případ Klánovického golfu. Ukázalo se, že marxistická přeměna nesvědčí ani golfu, ba je pro něj smrtelně nebezpečná. Zatímco komunismem nezasažené golfové kluby jako Líšnice, Mariánské Lázně nebo Karlovy Vary v tichosti pokračovaly, Klánovický golf udělal zajímavý přemet. V klubu se začali projevovat členové, jimž s únorem 1948 narostla křídla. Jejich pokrokářské prokomunistické ambice sílily a požadovali dokonce podporu komunistického režimu pro převzetí moci v Klánovickém golfu.
Taneček s mocí však tehdy skončil špatně. Svůj golfový oddíl Švermových závodů přivedli tito pokrokáři k likvidaci. Ve stejné době například Karlovy Vary, nezasažené ambicemi o vnitřní komunistický převrat, budují nové hřiště Olšová vrata, v Mariánských Lázních se ve letech 1950 – 1952 dokonce konají golfová mistrovství.
Golfové hřiště v Klánovicích pronásledoval nepříznivý osud hned od počátku. Hřiště v Klánovicích začalo fungovat až v době zániku první československé republiky – v roce 1938. Vyhlášením protektorátu Čechy a Morava sice došlo odtržením Sudet ke ztrátě mistrovských golfových hřišť v Karlových Varech a Mariánských Lázních a v Klánovicích proto poprvé proběhlo mezinárodní mistrovství, ovšem jen za účasti německých borců – demokratický svět jej bojkotoval.
Po Heydrichiádě bylo hřiště, se jehož budováním byla spojena rodina Ringhofferů, jejíž část později patřila mezi podporovatele Reinharda Heydricha, obsazeno jako lazaret. Hřiště se po válce těšilo oblibě sportovců, v době nástupu komunismu se však zde, na rozdíl od ostatních golfových klubů, začali prosazovali také podporovatelé převratu v únoru 1948. Poblouznění komunismem bylo potrestáno již ve své době – zatímco jiné české golfové kluby v tichosti fungovaly dál, Klánovice ukázaly, že golf pod praporem bojovného komunismu je nesmysl. Nikdy zcela dokončené hřiště bylo zalesněno a prostory se po necelých dvou dekádách staly opět součástí jedinečné přírodní lokality Klánovického lesa s tisíciletou historií.
—
V 70. letech minulého století pak bylo hlavní pražské golfové hřiště obnoveno opět v Motole, kde roku 1926 pražský golf vznikl. V Klánovicích golf přechodně působil v letech 1938-1950 poté, co bylo první pražské golfové hřiště v Motole v roce 1937 přenecháno na stavbu pražské veřejné nemocnice.
Městská část Klánovice byla v roce 1974 připojena k Praze. Již nikoli jako samostatné lázeňské město – lázně zanikly po válce, protěže léčivé minerální vody se zde neprokázaly – s “golfem za Prahou”, ale jako součást hlavního města, jeho zelené plíce a nositel zachovalého a cenného přírodního prvku. Díky pozoruhodnému charakteru území na rozhraní dvou geomorfologických útvarů v této lokalitě postupně vznikla přírodní rezervace, poté zde byl vyhlášen přírodní park (1991) a v závěru 20. století byla část území vyhlášena Evropsky významnou oblastí Natura 2000.
—
Dnes je v přírodním parku Klánovice-Čihadla na jiném místě vybudováno 18-ti jamkové golfové hřiště, splňující standardy PGA, par 72, délka 6248 m, na jehož výstavbu nebylo třeba kácet les ani zasahovat do přírodní rezervace.
V roce 2009 místní obyvatele v referendu drtivou většinou potvrdili záměr radnice z roku 2005, že obnova hřiště z let 1938-1950 v původní lokalitě na úkor lesa je nevhodný záměr.
Kdyby v Klánovicích nepůsobili mezi golfisty únoroví radikálové možná by bylo vše jiné. Problémy si však zavinili golfisté sami.
Vracet se dnes k historii jinak než pro poučení je v případě Klánovic již nesmysl. Referendum, místní radnice i hlasy široké veřejnosti, snad jen s výjimkou části golfistů, jednoznačně říkají, že ani krátká historie hřiště z období kolem 2. světové války ani společenská potřeba dalšího golfu v přírodním parku nemají takovou váhu, aby mělo význam povolit soukromému investorovi kácet pražský les. Znehodnotit tak kvůli obnově hřiště strategické směřování hlavního města a dvou městských částí za posledních několik dekád a ohrozit jádro ochrany pražského přírodního parku Klánovice-Čihadla.
(Zdroj: P. Sedlák, historie českého golfu, czgolf.cz, Golf Resort Black Bridge, Městská část Praha – Klánovice, Magistrát hl. města Prahy, ČSOPK a další)
